Zdravý pohled na svět
Jazyk / Language  
 

Věkem podmíněná degenerace makuly (VPDM)

Zrak je nejdůležitějším smyslovým orgánem člověka. Přijímáme jím až 80 % všech informací.
Proto je potřeba si jej chránit před zhoršujícími se negativními vlivy vnějšího a pracovního prostředí, jako je sluneční záření, záření z TV, PC a podobně. Také s přibývajícím věkem se riziko onemocnění očí zvyšuje, především věkem podmíněná degenerace makuly a katarakty.
 
  • Věkem podmíněná degenerace makuly (VPDM)

Před třiceti lety ojedinělé onemocnění, dnes jeden z nejčastějších důvodů slepoty ve vyspělých zemích. Přesná příčina onemocnění není známa. Předpokládá se, že je způsobena v důsledku řady faktorů jako například měnícími se vnějšími vlivy prostředí (sluneční a jiné záření...) a současným životním stylem (stres, strava...).
Při proniknutí světla do oka světlo dopadá na sítnici. V sítnici je také centrum nejostřejšího vidění. Této centrální krajině sítnice, která odpovídá za rozlišování detailů a vnímání barev, lékaři říkají žlutá skvrna (macula lutea). Ze sítnice se potom obraz formou nervových vzruchů převádí zrakovou dráhou do mozku. Při dopadu světla na sítnici však vznikají rovněž škodlivé látky - tzv. volné radikály. Ty se shromažďují a poškozují hlavně makulu. Pokud nejsou odstraněny, dochází k poškození až smrti buněk makuly a vzniku VPDM. Lutein a zeaxantin – jsou pigmenty nezbytné pro funkci sítnice, které si organismus nedokáže sám vytvořit, proto je nutné mu je dodat. Uvedené pigmenty sítnici vyživují, ale zároveň ji chrání jako filtr absorpcí části škodlivého světelného záření. Proto jim také říkáme „vnitřní brýle“. Principem této „ochrany“ je likvidace volných radikálů. Tento proces probíhá v součinnosti dalších antioxidantů (vitaminy A, E, C) a některých stopových prvků (selen, zinek).
Rizikovou skupinu pro vznik VPDM představují starší lidé, kuřáci, ženy, jedinci se světlou duhovkou, kteří mají menší množství luteinu v sítnici a lidé operovaní na šedý zákal.
 
  • Šedý zákal (katarakta)

Jde o zkalení oční čočky, které vzniká změnou struktury a uspořádání bílkovinných vláken v ní. Čočka se s přibývajícím věkem či vlivem dalších faktorů (např. léků, různých chorob) mění, postupně se zakaluje a mění se z průhledné na neprůhlednou. Tým se zhorší průchod světla, obraz na sítnici je rozmazaný, člověk vnímá okolí nejasně, matně, zamlženě a zkresleně. Problém dnes můžeme řešit operativně, kdy se čočka nahradí umělou, čímž se ostrost zraku zlepší. Po operačním zákroku do očí proniká více světla.
Jelikož šedý zákal se tvoří několik let, zranitelné a citlivé tkanivo očního pozadí se okamžitě po operaci náhlé změně nepřizpůsobí a často nedostatečně neutralizuje světelnou energii. A právě užíváním luteinu a zeaxantinu aspoň tři měsíce před operací a následně i po ní, oči pacienta připravujeme na nové světelné podmínky.
Zeptejte se lékaře